Pospíšil mázhaus květen 2015 náhled

O výstavě Josef Pospíšil | Sochy


Sochy Josefa Pospíšila můžete v květnu vidět v Mázhausu

5. 5. – 31. 5. 2015, výstavní prostor Mázhaus, Pardubice


V květnu bude výstavní prostor Mázhaus patřit trojrozměrným objektům – své sochy zde představí Josef Pospíšil. Slavnostní zahájení výstavy Josefa Pospíšila se koná v pondělí 4. 5. 2015 v 17 hodin.

 

Sochař Josef Pospíšil, rodák z Kutné Hory, studoval v letech 1980-1986 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Bradáčka a prof. Hány. Od ukončení studií (1987) se zúčastnil již více než dvacítky kolektivních výstav, své samostatné výstavy má od roku 1997 (Galerie Michael, Praha, Galerie Scaraberus, Praha, Galerie Paprsek, Kutná Hora…). Součástí tvorby Josefa Pospíšila je
i spolupráce s architektem a restaurování kamenné skulptury. Jeho díla jsou zastoupena v soukromých sbírkách a GASK-Galerii Středočeského kraje. Do výčtu jeho samostatných výstav přibude letos i pardubický Mázhaus.

 

Výstavu soch Josefa Pospíšila v Mázhausu na Pernštýnském náměstí v Pardubicích můžete zhlédnout od 5. do 31. května 2015.

 

K tvorbě Josefa Pospíšila…

 

„V jeho tvorbě je zjevná snaha o kontinuitu s domácí sochařskou tradicí ve šťastné syntéze impulsů diferencované úctou k sochařskému řemeslu. Jeho respekt k tradici logického vývoje je jistě ovlivněn důkladnou znalostí českého, zvláště barokního umění.

Na první pohled vykazuje tvorba určitou různorodost, ale přesto při bližším studiu jeho žánrově pestrá tvorba jeví značnou ucelenost, která má svou zákonitost ve stálém hledání od tvaru viděného až ke tvaru nově invertovanému. Můžeme říci, že u Pospíšila dochází k postupnému zjednodušování, které směřuje k vyjádření bezprostřední podstaty. Sochař Pospíšil se snaží neustále nalézat nové plastické pohledy. Ale přitom je zde vidět snaha o vytvoření dynamického celku.

Proces syntézy realisticky elementárně abstraktního probíhá v jeho uměleckém vývoji již dlouhou dobu. Manýrizující a barokizující organická seskupení, do kterých zasahují zdánlivě obsahově i formálně cizorodé prvky, se hlásí o právo na autonomní plastickou existenci.“

PhDr. Milan Morávek, Nová síň, Praha, r. 2005.